Roku 1877 vědci poprvé pozorovali silný sluneční svit dezinfikovat vodu. Všimli si, že cukr ve vodě se začal ukazovat tím, jak na něm začaly růst mikroorganismy, mezitím co voda s cukrem na přímém světle zůstala naprosto průhledná. Schopnost uměle vytvořit správnou délku vln UV světla lampami nám dává moc dezinfikovat různé tekutiny tak jako vzduch nebo povrch.
UV dezinfekce (také známá jako ultrafialová baktericidní ozařování) je metoda bez chemikálií, která používá krátko-vlnové ultrafialové (UV-C) světlo k ničení či inaktivaci mikroorganismů narušením jejich DNA. Zanechají se bez schopnosti provádět životně důležité funkce jako je reprodukce. Pří délce 254nm UV světlo může procházet buněčnou stěnou mikroorganismu, nevratně pozměnit strukturu DNA během několika sekund bez zanechání jakýchkoliv chemických vedlejších produktů jako výsledek.
Přesné a cílené "dávkování" je použito pro výpočet typu lampy potřebné pro různé aplikace a jak dlouho různé tekutiny, vzduch nebo plochy potřebují být vystaveny UV světlu, aby byly bezpečně dezinfikovány.
Dávkování zohledňuje intenzitu UV které lampy vytváří. UV propustnost (UVT) vody, vzduchu nebo povrchu (pokud je možno aplikovat) a množství času, kterým je látka dezinfikována je vystavená UV světlu.
